1. Smrt TGM
Náš první prezident Tomáš G. Masaryk, zvaný též jako prezident Osvoboditel, zemřel 14. září 1937. Bylo mu 87 let a příčinou jeho úmrtí byl zánět plic, kterým onemocněl jen o několik dní dříve. Pohřeb našeho největšího státníka se konal 21. září 1937 v Praze a později v Lánech, účastnilo se jej přes půl milionu lidí.
2. Všeobecná mobilizace
23. září 1938 nastala v Československu všeobecná mobilizace. Branná pohotovost byla vyhlášena kvůli bezprostřednímu ohrožení nacistickým Německem. Muži povolaní do služby zaujali svá místa na opevněních v pohraničí, byli připraveni bojovat za vlast. Do zbraně bylo povoláno na 1 250 000 mužů.
3. Mnichovská dohoda
30. září 1938 patří mezi nejsmutnější dny naší historie. V ten den v duchu „o nás bez nás“ podepsaly mocnosti tzv. Mnichovskou dohodu, která rozhodla o tom, že se bojovat nebude, že naše pohraničí musí být vydáno bez boje Německu. A muži ve zbrani, z nichž byli mnozí odhodláni bojovat až do posledního dechu, se slzami v očích opouštěli nově zbudované opevnění…
4. Německá okupace našeho území
Nacistické okupace nebyla ušetřena žádná část našeho území. Okupace proběhla mezi 14. a 16 březnem 1939. Německo obsazené území anektovalo a Československo přestalo existovat, místo něj byl zřízen Protektorát Čechy a Morava.
5. Vyhlazení Lidic
Vypálení Lidic v noci z 9. na 10. června roku 1942 patří mezi nejtragičtější kapitoly našich dějin. Nacisté nařídili likvidaci této středočeské obce jako odvetný čin za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Počet obětí dosáhl čísla 340.
6. Rusínský Mnichov
V průběhu historie Československa změnil tento útvar několik své hranice. Stalo se tak například i 29. června 1945, kdy jsme definitivně přišli Podkarpatskou Rus, která byla naší součástí od roku 1918. Podkarpatskou Rus anektovat SSSR a začlenil ji jako Zakarpatskou oblast do Ukrajinské SSR.
7. Vítězný únor
Mezi 17. a 25. únorem 1948 došlo v Československu ke státnímu převratu, vše se odehrálo pod taktovkou komunistů, kteří se již dlouho předtím připravovali k převzetí moci. Těsně při tom spolupracovali se stalinistickým Sovětským svazem. 25. únor byl v období totality slaven jako významný den - Vítězství československého pracujícího lidu. Po tomto datu následovala masivní emigrace a ekonomický úpadek.
8. Justiční vraždy v 50. letech
Dne 24. června 1950 byl popravou završen politický proces s několika členy protikomunistické opozice. Na šibenici skončili Milada Horáková, Oldřich Pecl, Záviš Kalandra a Jan Buchal.
9. Invaze vojsk Varšavské smlouvy
Zle bylo také 21. srpna 1968, kdy do Československa vpadla vojska pěti armád Varšavské smlouvy. Před tímto datem docházelo od jara 1968 postupně k uvolňování atmosféry a vypadalo to, že bude možné konečně volněji dýchat. Pak přišel 21. srpen a idyla tzv. pražského jara se rychle rozplynula. Naše země se dočkala tvrdé a po dlouhá léta trvající okupace.
10. Zánik Československa
Československo jako takové se sta let nedožije. Společný stát Čechů a Slováků zanikl k 31. prosinci 1992 a nástupnickými státy se staly Česká a Slovenská republika. Dobré je, že se to obešlo bez násilí a větších problémů.
A zde si můžete připomenout 10 zlatých momentů československého národa.