I když se kolem nové nahrávky Foals rozvířilo očekávání ještě dávno před jejím vydáním, už zdálky bylo cítit, že se britští muzikanti tentokrát snažili obstát hlavně sami před sebou bez hlubší snahy trhat rekordy v poslechovosti.
Tohle jsou 4 důvody, proč tomu tak je.
1. Zůstali sami sebou
I když je fanouškovská základna, která se už 10 let svorně rozrůstá, dostrkala do role hybatelů scény a z klubové záležitosti se pomalu stal mainstream, Foals se naštěstí nezačali přizpůsobovat a měknout. Naopak. Ještě před vydáním nového alba hrdě prohlásili, že natočili nejhlasitější desku ve své historii a nečekají pro ni žádné zvláštní pochopení.
2. Udrželi emoce
Rozněžnělou melancholii a drásavé emoce nemůžete podstrčit každému. What Went Down je komplexní a rozvinutou sondou do duše zpěváka Yannise Philippakise, který našel způsob, jak je vyventilovat. Fakt, že se nakonec rozhodl natáčet desku v místě, kde by se většina lidí bála i přespat, atmosféru alba ještě umocňuje. Nahrávalo se totiž ve dvě stě let starém mlýně na jihu Francie, nedaleko od místa, kde si významný nizozemský expresionistický malíř Vincent Van Gogh uřízl ucho a následně prožil část života v psychiatrické léčebně.
3. Zachovali energii živáků
Přenesení emocí a kontemplativní atmosféry do celkového vyznění alba je mnohem zásadnější než forma jednotlivých písní. Masivní bicí a retro kytarový rejstřík, který lehce klouže až k jedovatému zvuku devadesátek, se střídá s ambientními detaily, které jsou dokonalou imitací jejich energie a živých vystoupení.
4. Jsou přímočaří
Album What Went Down evidentně neslouží k bezduchému lámání žebříčků ani vytloukání hitu hitem. Je v zásadě potvrzením kvalit kapely, která si už může dovolit vydávat alba bez tenze z přehnaných očekávání. Posluchač se navíc nemusí zdržovat interpretací věcí, které za jakékoliv nadbytečné vysvělování prostě nestojí. A to rozhodně není málo.
A TADY je 7 alb, která vám pomohou čelit pomalu se vkrádajícímu podzimnímu splínu.