Znáte to – nevinná dětská mysl vidí pohádku, ale jakmile vyroste, začne jí docházet, jak depresivní řada dětských příběhů vlastně je. Třeba takový Medvídek Pú, milovaná postavička z knihy A. A. Milna, která poprvé vyšla 14. září 1926, je v podstatě story o malém schizofrenikovi, jehož imaginární přátelé jsou ztělesněním nejklasičtějších psychických chorob...
Medvídek Pú
Přítulný oplácaný miláček? Jistě. Anebo spíš tlusťoch, pro kterého je odpovědí na všechno prostě jíst, a to klidně až k prasknutí. Porucha příjmu potravy jak vyšitá, přátelé!
Prasátko
Neustále vystrašené, koktavé, zalezlé pod postelí... Tady má někdo úzkostnou poruchu!
Králíček
Králík dokáže pomoct, když je potřeba něco či někoho najít, ale taky je dost panovačný. Možná až moc. Vše má mít svůj řád, všechno musí být na svém místě, každý den má pravidelné rituály. Takhle se dá taky popsat obsedantně kompulzivní porucha.
Tygr
Tygračisko nonstop skákající na ocase nejen, že vyžaduje neustálou pozornost, ale také se nedokáže moc dlouho vydržet v klidu nebo se soustředit na jednu věc; hyperkinetická porucha neboli ADHD.
Sova
U sovy jsme toho napočítali víc. Zaprvé má dojem, že je chytřejší a lepší než zbytek zvířecí party, takže to vypadá na narcistickou poruchu osobnosti. A ačkoliv je Sova moudrá, má docela problémy se čtením, čili zřejmě mírná dyslexie. Nepřetržité zapomínání věcí zase ukazuje na rozvíjejícího se Alzheimera.
Ijáček
Každý druhý mileniál je vlastně Ijáček. Deprese a problémy se sebedůvěrou, na to už jsou dneska prášky, oslíku hloupá!
A Kryštůfek Robin
Vůdce party vyfasuje vůbec nejhorší diagnózu. Pardon, ale kluk, co tráví všechen čas se svými plyšáky a věří, že jsou živí, a dokonce s nimi může mluvit? My říkáme; hoďte na něj síť, je to schizofrenik!
Pokud jsme vám to ještě dostatečně nezkazili, tak tady je 8 filmových scén, které nás v dětství dokonale traumatizovaly. Není zač.
Podobné články
Martin MikoDoporučujeme
