15 pohledů z výšky na nejkrásnější kout Česka: vítejte v Ústeckém kraji

Pod svícnem bývá největší tma! Tak proč nezačít objevovat ty „špinavé“ severní Čechy?

Obrázek uživatele Pavel Vondracek
šéfredaktor G.cz a občan Tří Seker
G.cz spolupracuje se společností UpVision, která nám poskytla fotky Ústeckého kraje – podívejte se na fotografickou mozaiku vytvářející obraz pestré kulturní krajiny. A nezamlčujeme ani jeji industriální část.

To není vtip. Nejméně objevený – propátraný, prochozený, proježděný..., ale přitom nejkrásnější částí Česka – je sever, Ústecký kraj.

Průmysl, elektrárny a uhelné doly přetvořily tuto krásnou krajinu (nejen) v našich hlavách v cosi na způsob novodobého Mordoru. Vlastně je to i pravda, co to koneckonců nepřiznat.

Ale to je jen malá část část Severu – zbytek je prostě kouzelný. Kdo se bojí, nesmí do lesa. A díky tomu zůstává ‚les‘ ušetřen zástupů trendy turistů.

1. Hnědý Důl Bílina

Takto vypadá v reálu nejčastější obrazová asociace, když se řeknou dvě slova: „Severní Čechy“. Hnědá barva převrácené země, kráčející bagr, pásové dopravníky, kouř a smog.

Na snímku je důl Bílina. Problém stereotypního uvažování o Ústeckém kraji je v tom, že hnědouhelné doly tvoří jen velmi malou část rozlohy celého kraje.

2. Tichá přehradní nádrž Fláje

Hřebeny Krušných hor, nedaleko hranic se Saskem, 20 km od průmyslového Litvínova. Nádrž slouží k zásobování pitnou vodou, proto jsou břehy osvobozené od tisíců rekreačních chat a na hladině neřvou vodní skůtry. Slyšíte jen tiché šplouchání. Ideální místo pro pěší turistiku. A pro kola vede kolem nádrže malá asfaltka.

3. Romantický hrad Hazmburk

Čedičový vrch. Bývalá sopka. Úpatí porostlé, vrchol holý. Dole vinice a sady, nahoře zřícenina hradu. Fenomenální výhled na Polabí, České středohoří a Krušné hory. Esence romantiky – tvrdý konkurent Troskám v Českém ráji. Vrch s hradem vidíte z dálnice D8, při cestě z Prahy do Ústí nad Labem (ale i obráceně).

4. Hexakoptéra před akcí

Firma UPVISION.CZ nedělá jen „HEZKÉ FOTKY“ z výšky. To je spíše bonus. Spolupracuje s památkáři, geodety, archeology, staviteli, architekty – prostě s každým, kdo ke své práci potřebuje fotografie z ptačí perspektivy. Hoši z Upvision disponují jedním z největších „leteckých“ parků v České republice. Používají nejen různé drony, ale i klasická RC letadla s kamerou a foťákem. Díky nim se teď můžete potěšit krásnými záběry „borů, co šumí po skalinách; vody, která hučí po dolinách; bagrů, co žerou zemi; atd...“

5. Kamenná slunce jak z dětské ruky

Volně přístupný lom mezi Libčevsí a Libochovicemi u Loun. Lom na čedič, v němž se vyskytují desítky kamenných sluncí a sluníček, tolik podobných těm, které malé děti malují křídou na chodník – díra a kolem ní paprsky.

„Přírodní jev vznikl v průběhu dávné sopečné erupce, kdy roztavené magma vytvořilo jakýsi trychtýř, ve kterém zůstala zatavena hnědá jílová jádra cizorodých hornin. Vlivem nestejné rychlosti chladnutí pak okolní sopečné magma okolo těchto jader vytvořilo pomyslné sluneční paprsky...“ – tolik citát z wikipedie. V každém případě se jedná o světový unikát. A jako bonus zde spatříte jedno z nejhezčích panoramat nejen v Česku, ale i v Evropě – dokonalý pohled na celé České středohoří.

6. Dlouhá lanovka na Komáří vížku

Nejdelší lanovka v Česku – téměř 2 a půl kilometru dlouhá. Je sice docela stará, jedete na ní bokem a pomalu, ale stojí to za to. Spodní stanice je v Krupce, v jednom z nejhezčích českých středověkých hornických měst (a turisty téměř neobjeveném), horní končí u horského hotelu ve výšce přes 800 metrů. Během chvíle se tak ocitnete na vrcholech Krušných hor – a před vámi jsou rozlehlé pláně, smíšené lesy, barevná rašeliniště, krajina protkaná sítí cyklostezek. A k tomu ten neskutečný výhled do kraje!

7. Krušné hory a jejich Český vítr

Víte, co je ambivalentní pocit? Když vaše stará tchýně padá do propasti ve vašem novém autě. Podobně je to i s energií ze Severu. Otevírat další hnědouhelné doly a zvětšovat tak onu jizvu v krajině, nebo budovat gigantické větrné parky na planinách Krušných hor jako v sousedním Sasku. Otázka do pranice.

A jedna malá zajímavost: Sasové a Bavoři mají pro vítr vanoucí přes Krušné hory a Šumavu do Německa pojem Böhmwind – Český vítr. Mají z něho docela strach – přináší studený vzduch, mráz a srážky. Když se tedy Němec podívá ze své strany na vrchol Krušných hor a vidí tam hrozivá oblaka, oprávěně se děsí, jaký že to malér zase táhne z Čech. Umíte-li německy, přečtěte si o tomto meteorologickém jevu ZDE. Jste-li fanouškem dechovky, nebo pokud máte rádi nefalšovonou bavorskou dekadentnost, poslechněte si, co o Českém větru zpívá dechovkový genius Ernst Mosch. Rovnou si dejte čas 00:55 a neprskejte smíchy ani úlekem. Dechovka je vážný žánr, v kterém mají muži tak nějak k sobě blíže!

8. Vzdálená a tichá Milešovka

Podle mého subjektivního názoru je Milešovka nejkrásnější českou horou (samozřejmě hned po hoře Dyleň v Českém lese). Je zároveň největrnější a poskytuje snad nejkrásnější výhled na téměř čtvrtinu Čech. A je pěkně nedobytná – nevede na ní žádná líná lanovka jako na Sněžku, ani turistická téměř dálnice jako na Praděd, nýbrž pěkně ostrá a strmá pěšina. Navíc je tak krásně vzdálená od velkých měst, že skoro lidsky prázdná. Jaké štěstí, že většina turistů se koncentruje jinde – tady vládne klid a ticho.

9. Mostecké jezero a krajina v pohybu

Před 150 lety napsal v jednom dopise hudební skladatel Richard Wagner, že nezná krásnější a dramatičtější krajinu, než je ta v okolí Teplic a Mostu. O sto let později zbyly z oné krásy jen kontury. Razatní politická rozhodnutí z 50. let – ničení a rabování obrovitých kusů země – vyryla do krajiny severních Čech jen pomalu se hojící jizvu. Jenže každá rána se pomalu uzavírá, a na českém severu tak teď můžete vidět krajinu v pohybu. Rekultivace – teď to sice stále vypadá neuměle, podezřele, přírodou nezabydleně – ale za 50, 100 let? Bude zase platný Wagnerův výrok?

10. Postoloprty a meadrující Ohře

Meandrující Ohře severními Čechami protéká a obrazně řečeno na sebe navléká korálky v podobě půvabných měst a městeček: Klášterec, Kadaň, Žatec, Louny, Postoloprty, Libochovice, Budyně, Terezín a Litoměřice. Nejsou to sice zámky na Loiře, ale pokud tato města navštívíte, budete překvapeni, jak historicky zachovalá jsou – a zároveň nejsou obsazena davem turistů jako města na jihu země.

11. Ztichlý sesuv na D8

Takový malý severočeský ‚bizár‘ – mediálně proslulý sesuv půdy na teplické dálnici D8. Zajeďte se na něj podívat, projděte se pěšky po rozestavěném (a teď zastaveném) dálničním tělese. Za pár let už to nebude možné, pokud se tedy dálnice vůbec někdy postaví. Vezměte si s sebou inlajny – na některých úsecích byl už položen dokonalý asfalt. Berte to jako tip na industriální výlet.

12. Holá Raná a porostlý Oblík

Kopec Raná (horní snímek) je rájem českých rogalistů a paraglidistů a je plný lidí. Na druhé straně údolí, přes něž vede hlavní cesta mezi Louny a Mostem, je vrch Oblík – pustý a prázdný. Pod ním jsou zachované středověké plužiny, tedy pole ohraničená větrolamy. Oba vrchy jsou tvořeny sopečným čedičem, který funguje jako obrovitá akumulační kamna – takže i v chladném podzimu je na kopcích ještě pekně teplo. Oba kopce jsou porostlé stepními travinami, spásánými ovčími stády, a poskytují fenomenální výhledy. Málokde v Česku najdete tak krásně strmé svahy bez vysoké lesní vegetace. Ten rozhled a ta šíře vám paradoxně (na ‚špinavém‘) severu umožní se nadechnout a zažít nestísněný pocit z obrovité rozlohy země pod vámi.

13. Bizarní půvab uhelných dolů

Když už ty uhelné doly tady jsou, můžeme v nich hledat i zvláštní estetično, nejen mediální depresivno. Zdejší bizarní průmyslová krása, to je výzva pro fotografy – vždyť už i Josef Sudek rád jezdil na sever Čech a hledal a nacházel zde paradoxní kombinaci přírody a převrácené země. Kdykoliv jedu kolem dolů, zastavím se na chvíli a fascinovaně hledím na ty kovové dinosaury, pomalu se sunoucí v rozlehlých děrách. Zvláště v podvečer nebo brzo ráno je to zvláštní, těžko definovatelný pohled a pocit – přitažlivý a zároveň děsivý.

14. Polozapomenuté Tiské stěny

Prachovské skály, Adršpach, Český ráj - tahle skalní města přitahují většinu českých skálomilů. Zbytek se rozleze po skalních městech Českého Švýcarska – Tiské stěny nad Ústím nad Labem jsou tak trochu zapomenuté. O důvod více se k nim vypravit – na rozdíl od ostatních skalních měst navíc nechodíte po pěšinách dole, ale pěkně nahoře a s parádním výhledem!

A zde máte ještě 18 odstrašujících důvodů, proč vůbec nejezdit do zdevastovaných severních Čech.


Komentáře