O fotbalovém zápase Saúdské Arábie s Austrálií by se nejspíše vůbec nemluvilo. Ani jeden z týmů nepředvádí nějaké pozoruhodné sportovní výkony, přesto je jejich zápas nejdiskutovanější sportovní událostí posledních dnů. O fotbal přitom vůbec nejde, pozornost veřejnosti upoutalo to, co samotnému zápasu předcházelo.

saud.jpg

Saúdští fotbalisté se neúčastnili minuty ticha za oběti terorismu. Než je začneme odsuzovat, zamysleme se nad tím, jakou zprávu tím vlastně chtěli světu vyslat. (Foto: dailymail.co.uk)

Než došlo na zahájení samotného utkání, vyzvali pořadatelé k uctění památky obětí teroristického útoku v Londýně minutou ticha. Zatímco australští fotbalisté se seřadili jeden vedle druhého, chytili se kolem ramen a se sklopenými pohledy minutu mlčky stáli, tým Saúdú se rozestavil po své polovině a začal se rozcvičovat.

Chování saúdských fotbalistů okamžite vyvolalo vášnivé reakce. Diváci na stadionu na ně začali bučet a v médiích, a obzvláště pak na sociálních sítích, se roztočil kolotoč pohoršených prohlášení o tom, jak nehorázně se Saúdové zachovali, jak pošpinili památku mrtvých a jak je jejich země největším sponzorem terorismu, jehož podporu dávají drze najevo i touto cestou.

saud1.jpg

Na Blízkém východě jsou teroristické útoky na denním pořádku. Vzpomene si ale někdy někdo v Evropě na jejich oběti? (Foto: realiran.com)

Než začneme Saúdúm nadávat a označovat je za fanoušky terorismu, zkusme se na celou věc podívat z jiného pohledu. Fotbalisté o minutě ticha věděli dopředu a už před jejím vyhlášením oznámili, že se jí nebudou účastnit s odvoláním na to, že podobné praktiky nepatří k jejich tradičním zvykům. Mlčenlivé truchlení skutečně v islámu není praktikováno a bylo by fér, když neustále po muslimech požadujeme respektování našich tradic, abychom pro jednou respektovali i my ty jejich.

Fotbalisté Saúdské Arábie nicméně svým počínáním upozornili na mnohem závažnější problém, kterým je dvojí metr, podle kterého jsou posuzovány oběti teroristických útoků. Minuty ticha na sportovních a kulturních akcích se drží výhradně jen za oběti teroristů v Evropě a v USA. Na oběti terorismu na Blízkém východě nebo v Africe, kterých je několikanásobně více, nikdo ani nepomyslí.

profimedia_march_against_terrorism.jpg

Vyšli by takto do ulic světoví lídři za oběti terorismu v zemích třetího světa? (Foto: profimedia.cz)

Jen v samotné Saúdské Arábii zemřelo během teroristických útoků islamistů v posledních třech letech 61 civilistů. Počty padlých v Iráku, Íránu nebo Sýrii se pohybují v řádech stovek. Po útoku v Londýně došlo k většímu útoku i v íránském Teheránu. Vzpomenul si někdo na padlé v Teheránu? Nevzpomenul. Zatímco události v Londýně měly tři dny trvající, prakticky nonstop živé zpravodajské pokrytí, útok v Teheránu si zasloužil možná dvouminutový vstup v televizi a krátkou zprávu někde uprostřed novin.

Terorismus je globální problém, a tak k němu musí být i přistupováno. Nemůžeme tvrdit, že jedna oběť má vyšší váhu než druhá a pro jedny mrtvé přehlížet ty druhé. Netýkají se nás jen útoky v Evropě a Americe, ale i ty v tzv. Třetím světě, kde lidí během sebevražedných atentátů umírá několikanásobně více. Dokud budeme přistupovat k terorismu na Blízkém východě tak, že předstíráme, jako kdyby neexistoval, nemůžeme se divit tomu, když nám to obyvatelé Blízkého východu občas dají tvrdým způsobem sežrat.

Zde naleznete seznam stupidních frází, které zaznívají po každém teroristickém útoku.