Psycho Alfreda Hitchcocka patří k nejslavnějším a nejzásadnějším filmům v dějinách kinematografie. Američtí diváci tu poprvé viděli spláchnutí záchodu na plátně a zcela šokovaně přihlíželi dosud nemyslitelnému zvratu, kdy hlavní hrdinka zemře po půl hodině. Dnes je to 60 let od premiéry slavného kousku. Premiéry, kterou tehdy provázela řada speciálních opatření v režii samotného mistra napětí, který vynaložil obrovské úsilí, aby jeho majstrštyk skutečně zafungoval tak, jak Hitchcock zamýšlel.
Psycho slaví 60
Psycho Alfreda Hitchcocka znáte, i když jste ho možná neviděli. Jeho ústřední skladba je notoricky známá stejně jako třeba ta ze Spielbergových Čelistí. Je to první film, ve kterém americký divák viděl splachování záchodu nebo smrt hlavní hrdinky po prvních 30 minutách filmu. Snímek, který měl problémy s cenzory, přesto prošel a stal se legendou, dnes slaví 60 let od první premiéry. Premiéry, kterou, stejně jako další projekce v USA, provázela přísná opatření nařízená mistrem napětí osobně.
Film o zlověstném Batesově motelu a nešťastnících, kteří se v něm ubytují, totiž není původním filmovým příběhem. Je to adaptace knihy Roberta Blocha, která byla ve Státech pochopitelně běžně k mání ještě předtím, než Hitchcock o projektu vůbec začal uvažovat. Bloch prodal práva k románu vydavatelské společnosti Simon & Schuster, a to za nějakých 5 tisíc dolarů, po zdanění a odečtení různých poplatků. Až po uzavření smlouvy, tedy příliš pozdě, spisovateli došlo, že součástí dohody není žádný zisk pro něj v případě, že story někdo zfilmuje. Ale to už měl právě k tomu povolení Hitchcock. A ačkoliv studio Paramount filmu zpočátku nevěřilo, Psycho viděly desítky milionů diváků a jen režisér na něm vydělal 15 milionů. Pro Blocha hodně drahé ponaučení, že?
Každopádně, aby mohl mít film takový úspěch, bylo potřeba zajistit, aby co nejvíc diváku nevědělo, jak to dopadne. A proto Hitchcock nechal skoupit většinu dostupných výtisků Blochova románu. Zároveň filmař zaplatil za dezinformační kampaň v novinách, v jejímž rámci vypouštěl falešné ifnormace o tom, kdo bude hrát paní Batesovou. Když pak přišel čas premiéry, proběhly pouze čtyři ve čtyřech amerických městech; New Yorku, Chicagu, Bostonu a Filadelfii. Zároveň měli kinaři přísné nařízení, že po začátku projekce nesměli nikoho pouštět do sálu, a to nařízení platilo i pro amerického prezidenta a britskou královnu. Další zajímavosti o Psychu se dozvíte zde:
Tvrdá pravidla se vyplatila a thriller s překvapivou pointou se stal hitem. Samozřejmě v tom ale hrálo roli více aspektů. Autenticky nepříjemná aura Normana Batese dělala také svoje, což bylo zčásti talentem Anthonyho Perkinse a zčásti tím, že herec byl Batesovi v reálném životě velmi podobný - rovněž měl blízký vztah s matkou a rovněž nenáviděl otce, kterému přál smrt. Na matku byl fixovaný také scenárista snímku Joseph Stefano. Náhoda? Rozhodně ne, právě proto si je Hitchcock vybral.
A ta legendární znělka ze scény se sprchou, ta původně vůbec nemusela být. Hudební skladatel Bernard Herrman byl aktivní a intenzivní smyčce dal dohromady sám. Pak Hitchcockovi scénu přehrál bez hudby a s hudbou a tvůrce se okamžitě nadchl pro druhou verzi.
Ačkoliv před ním natočil desítky skvělých filmů a po něm ještě neméně slavné Ptáky nebo vynikající Marnie, Psycho zůstává nejproslulejším snímkem Alfeda Hitchocka a můžeme jej považovat za vrchol jeho kariéry, akčoliv po premiéře tvořil dalších 15 let.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
