Íránská krize
Íránská krize začala během druhé světové války. V roce 1942 Írán podepsal dohodu, podle níž byly do země vpuštěny britské a sovětské jednotky, aby bránily zemi bohatou na ropu před možným německým útokem. Brzy se v Íránu objevily také americké jednotky.
Smlouva z roku 1942 stanovila, že všechna zahraniční vojska se stáhnou do šesti měsíců po skončení války. V roce 1944 však Velká Británie i Spojené státy začaly tlačit na íránskou vládu, aby jim poskytla ropné ústupky, a Sověti následně požadovali ústupky vlastní. V roce 1945 byla situace s ropou stále nevyřešená, ale válka se chýlila ke konci a americký postoj k Sovětskému svazu se dramaticky změnil.
Počátek studené války
Nová administrativa Harryho S. Trumana, která se dostala k moci po smrti Franklina D. Roosevelta v dubnu 1945, rozhodla, že Sovětům nelze věřit a že usilují o expanzi. Proto byla vůči bývalému válečnému spojenci přijata politika „tvrdosti“. Írán se stal testovacím příkladem této nové politiky.
Sověti se rozhodli v Íránu zakročit. V obavách, že se Britové a Američané spikli, aby Rusku upřeli jeho vlastní sféru vlivu v Íránu, přišli Sověti na pomoc íránské povstalecké skupině v severních oblastech země. Počátkem roku 1946 si Spojené státy stěžovaly na situaci v Íránu u Organizace spojených národů a obvinily Sověty z vměšování se do suverénního státu. Když 2. března 1946 vypršel termín pro stažení zahraničních vojsk z Íránu a Sověti byli stále na místě, začala se rozvíjet krize.
Stažení sovětských jednotek
Velké diplomatické konfrontaci se podařilo zabránit, když Sověti 25. března 1946 oznámili, že do šesti týdnů stáhnou své jednotky. Prezident Truman se chlubil, že rozhodujícím faktorem byly jeho hrozby možnou vojenskou konfrontací, ale to se zdálo nepravděpodobné.
Sovětský svaz a Írán dosáhly dohody, která Sovětům poskytla ropnou koncesi v Íránu. S tímto příslibem Sověti dodrželi svou část dohody a v dubnu 1946 přesunuli svá vojska z Íránu. Téměř okamžitě íránská vláda od dohody o ropě odstoupila a s pomocí a radou USA potlačila povstání v severním Íránu.
Sověti byli rozzuřeni, ale zdrželi se opětovného vstupu svých ozbrojených sil do Íránu z obavy, aby nevyvolali eskalaci konfliktu se Spojenými státy a Velkou Británií. Íránská krize a podezření a hněv, které vyvolala mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, pomohly udat tón rozvíjející se studené válce.
Zdroj: History, Wikipedia