V roce 2015 se v hlavách vysoce postavených představitelů Ruska zrodil nápad postavit superdálnici, která by vedla z Londýna přes Moskvu až do New Yorku. Celá trasa by měřila téměř 20 tisíc kilometrů. Nápad tehdy představil pro CNN prezident ruských železnic Vladimir Jakunin. Bylo by vůbec reálné něco takového postavit? Za současné geopolitické situace asi těžko.
Dálnicí kolem planety
Dokážete si představit silnici, po které byste mohli jet autem z Londýna až do New Yorku? Prezident státního podniku Ruských železničních cest Vladimir Jakunin k tomuto velmi ambicióznímu nápadu dokonce vyzýval. Nápad postavit silnici dlouhou téměř 20 tisíc kilometrů zahrnoval samozřejmě i využití mnoha existujících silnic. Trasa by podle něj mohla vést z Londýna přes Německo, Polsko, Bělorusko, Moskvu, Irkutsk na Aljašku a poté Kanadou na jih od Velkých jezer přímo do New Yorku v USA. Projekt pod názvem Trans-Eurasian Belt Development (TERP) musel nejspíš překvapit celý svět.
Jenom v Rusku by přitom měřila dálnice neuvěřitelných 9980 kilometrů a navíc by bylo v Beringově úžině nutno postavit 88 kilometrů dlouhý most, který by spojoval Rusko s Aljaškou. Nápad představil prezident ruských železnic z důvodu, aby souběžně se silnicí vedla i vysokorychlostní železnice, která by spojila Evropu s Asií. „Je to mezistátní a taky mezicivilizační projekt. Měla by to být alternativa ke stávajícímu modelu, který zapříčinil systémovou krizi. Projekt by měl být 'zónou budoucnosti' a měl by být založen na nejmodernějších technologiích,“ prohlásil Jakunin v roce 2015 pro noviny Siberian Times. Nebylo by to ovšem jen tak, protože součástí tak velkého projektu byla například stavba mnoha nových měst a hlavně obrovského množství pracovní síly. „Pomohlo by to vyřešit spoustu problémů v rozvoji obrovské oblasti,“ dodal Jakunin.
Je otázkou, kdo by z takové megalomanské stavby mohl těžit kromě Ruska. Zvláště evropská a americká část této silnice by mohla využívat existující infrastrukturu, což by minimalizovalo náklady na výstavbu. Naopak, v Sibiři a na Aljašce by náklady byly enormní, zvláště s ohledem na potřebu překonat Beringovu úžinu, která není úzká - v nejužším bodě asi 82 km široká s hloubkou vody 30-50 m. Je nepravděpodobné, že by se něco takového vůbec realizovalo, z důvodu astronomických nákladů, extrémních klimatických podmínek v Sibiři a Aljašce a také kvůli existenci lepších alternativ přepravy nejen mezi Londýnem a New Yorkem, ale i mezi menšími městy na plánované trase, než je výstavba 20 tisíc kilometrů dlouhé silnice. Tento návrh možná slouží spíše jako pokus Ruska o zdokonalení své silniční sítě a prezentaci toho jako významného projektu, než jako skutečný reálný záměr. Podle některých výpočtů by transsibiřská silnice stála biliony dolarů, nicméně Jakunin byl přesvědčen, že by masivní ekonomická návratnost více než vyrovnala všechny výdaje. Rozhodně by to byl ale smysluplnější projekt než válčit s Ukrajinou a vlastně by to bylo i levnější.
A že je to nesmysl? V Austrálii existuje cesta pod názvem Highway 1, která měří neuvěřitelných 14 485 kilometrů.
Zdroje informací:
https://uk.fashionnetwork.com/news/Russian-superhighway-could-connect-london-to-new-york,533982.html
https://edition.cnn.com/travel/article/trans-siberian-road/index.html
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler