Evropa není v názoru na česko-polský konflikt jednotná, různé státy se přidávají k jedné či druhé straně a hrozí další dílčí ozbrojené konflikty, které mohou přerůst v celoevropskou válku. Atmosféra na kontinentu je napjatá.
Rumunsko pohrozilo použitím jaderných zbraní. Při vnitřním auditu se však zjistilo, že jaderné hlavice nikdy nemělo, takže nasadilo do bojů alespoň válečné voly a obrněný žigulík.
Situace v České republice je více než zoufalá. V podstatě neexistuje zásobování elektřinou ani plynem. Lidé se bouří. Rabování je na denním pořádku a prezident Miloš Zeman se se svou ochrankou zabarikádoval v Lihovaru v Třebíči, odkud celou situaci monitoruje.
Většina velký měst byla vybombardována a lidé nemají co jíst. Hrozí hladomor.
Českou republiku hromadně opouštějí statisíc obyvatel. Vzhledem k tomu, že atmosféra v Evropě je velmi napjatá, opouštějí kontinent a utíkají do Afriky či na Blízký východ.
Afrika nejdříve imigranty vítala s otevřenou náručí. Postupem času však pod tíhou řady událostí své stanovisko přehodnotila a aktuálně příjem uprchlíků razantně omezila. Ostatně stejně je na tom i Blízký východ.
„Oni se nám tu vyrojili jako kobylky po tisících. Přivezli si s sebou vepřové řízky s chlebem, které jsme jim museli zabavit, protože prase je nečisté, načež se začali bouřit a iniciovat různé petice. Po večerech požívají alkohol a opilí se potulují po městech a ruší pořádek. Dokonce nám močili i na mešity,“ vyjádřil se k tématu náměstek libyjského ministra zahraničí Omar Achbad v reakci na dotaz, proč se Africká unie rozhodla pozastavit příjem dalších uprchlíků z České republiky.
Ostatně špatné zkušenosti mají i běžní občané, kteří v dobré víře některé uprchlé české rodiny přijali pod svou střechu a poskytli jim dočasný azyl.
„Vzali jsme si domů dvě mladé rodiny z České republiky. Oni se vůbec nikdy nemodlili. Navíc se nás pořád snažili přesvědčit, že žádný Alláh není a nikdy nebyl. Toto rouhání bychom ještě překousli, ale po týdnu najednou zmizeli. Jako by se po nich slehla zem. Od té doby navíc postrádáme některé cennosti, jako jsou šperky nebo hotovost,“ nechal se slyšet Ahmud Namand, syrský obchodník s bavlnou, který si nepřál být jmenován ani fotografován.
Kvůli vlně imigrantů z České republiky sílí na severu Afriky a na Blízkém východě protičeská nálada. Původně vstřícná veřejnost obrací a stále častěji jsou slyšet názory, že Čechy je třeba deportovat zpět do Evropy.
K sílícímu napětí se vyjádřil i Evžen Tomíšek, samozvaný vůdce českých imigrantů na Africkém kontinentě: „Oni si asi neuvědomují tíživost naší situace a humanismus jim nic neříká. My jsme přišli o střechu nad hlavou, nemáme co jíst a hlavně nemáme, kam jinam bychom šli. Navíc my jim přivážíme tu demokracii a toho by si měli vážit. Z nějakého důvodu nás tu nechtějí. Objevili se i názory, že my žádní uprchlíci nejsme, protože máme tablety, peníze a osobní věci. Je třeba, aby si uvědomili, že my jsme neutekli z domu z hodiny na hodinu. V klidu jsme si zabalili cennosti, které nám ještě zbyly, a spořádaně vyrazili za lepším životem. Nevidím jediný důvod, proč bychom si tablety měli nechávat doma, kde by padli do rukou ozbrojených Poláků. Beztak jsou nám tu tablety k hovnu, protože ty vidláci tady nemají nikde wifinu.“
Situace začíná být pro české uprchlíky více než zoufalá. Zůstávají v přístavních městech v provizorních táborech a čekají, až je někdo pustí do vnitrozemí. V inkriminovaných oblastech dochází k řadě menších konfliktů. Místní obyvatelé si stěžují, že Češky nechodí zahalené a navíc se opalují v bikinách na plážích, což považují za nepřijatelné. Ve společnosti stále více sílí názory, že by uprchlíci měli respektovat zákony a tradice dané země.
Podle průzkumu je již většina obyvatel severní Afriky a Blízkého východu pro urychlené řešení uprchlické otázky. Lidé se obávají sílícího násilí a mají strach, aby jim Češi nesebrali práci.
„Na dvorku se mi ve stanech utábořilo asi dvacet Čechů. Po nocích zapalují táboráky, opékají buřty, vyřvávají až do rána a celou noc hlasitě reprodukují svoji příšernou hudbu. Kdo to jsou ty Kabáti? Kvůli tomu hluku mi mé lamy dojí kyselé mléko. Já už toho mám dost, ať si táhnou, odkud přišli,“ zní jeden názor na sociální síti, který není ojedinělý a spousta dalších diskutérů mu přitakává.
Situace s českými uprchlíky se musí bezpodmínečně co nejrychleji vyřešit, na čemž se shodli představitelé Africké unie i Blízkého východu. V opačném případě hrozí humanitární krize a ve vzduchu visí i ozbrojené konflikty či etnické čistky. Na jedné straně stoupající nevole domorodých obyvatel, kteří začínají mít českých imigrantů plné zuby, protože nectí jejich zvyky ani práva, a na druhé straně stále přibývající uprchlíci tísnící se na malém prostoru, kteří začínají být nervózní a kterým zabavili vepřové řízky.
Situaci budeme i nadále sledovat.
A ZDE se můžete mrknout, jak zachránit Evropu před imigranty.