O této události se hovoří jako o prvním školním masakru v Evropě. Stala se v roce 1983 a stál za ní český migrant Karel Charva, který ve frankfurtské základní škole zastřelil tři žáky šesté třídy, policistu a učitele. Dalších čtrnáct lidí bylo zraněno. Útočník nakonec obrátil zbraň proti sobě. Letos tomu bude 41 let od této strašlivé události, která zahýbala celým Západním Německem.
První školní masakr v Evropě
Střelby na školách jsou jednou z největších tragédií, ačkoliv mohou mít různé motivace – od šílenství po touhu po odplatě a nešťastné náhody. Bohužel se stávají častějšími, zejména ve Spojených státech, ale i v jiných zemích. Málokdo ví, že jeden z prvních podobných činů v Evropě byl spáchán v roce 1983 českým emigrantem Karlem Charvou, který do německé školy dorazil ozbrojen dvěma poloautomatickými pistolemi.
V pátek 3. června 1983 vstoupil čtyřiatřicetiletý český emigrant Karel Charva do budovy základní školy ve městečku Eppstein, což je asi 30 kilometrů od Frankfurtu nad Mohanem. S sebou nesl dvě poloautomatické pistole, které vlastnil legálně díky svému zaměstnání v soukromé ochrance a účasti ve střeleckém klubu ve Frankfurtu. Přesné důvody jeho činu zůstávají nejasné, ale zdá se, že škola v Eppsteinu se stala cílem jeho útoku náhodně. Byl to pátek, kdy několik škol v okolí Frankfurtu mělo volno, ale v Eppsteinu byla výuka stále v plném proudu. V blízkosti školy měl zaparkovanou vypůjčenou dodávku VW, ve které měl připravené rezervní náboje.
Charva dorazil k budově školy ráno a po několika hodinách hledání vhodného cíle vstoupil do třídy, kde právě probíhala výuka. Ve třídě právě probíhala hodina angličtiny s učitelem Franzem-Adolfem Gehlhaarem. Český terorista na učitele vystřelil, ale minul. Učitel se s ním pokusil vyjednávat a žádal ho, aby nepoškozoval děti. Charva však na něj znovu vystřelil, sedmkrát, těžce ho zranil a pak začal střílet i na studenty. Výstřely v budově vyvolaly paniku po celé škole. Ve škole se pohyboval i neozbrojený policista Gisbert Beck, který ve škole žákům vysvětloval pravidla silničního provozu. Ten střet s teroristou bohužel také nepřežil, pokusil se ho zpacifikovat, ale marně. Tři děti zabil a dalších třináct zranil, čtyři z nich vážně. Střet s Charvem tedy v součtu nepřežilo pět osob. Charva náboji nešetřil. Celkem vystřelil 40 ran.
Na místo činu následně dorazila policie a snažila se s Charvou jednat, ale marně. Charva stále střílel a křičel. Nakonec se stáhl do jiné třídy, kde spáchal sebevraždu, střelou do hlavy. Německá policie mrtvého Charva identifikovala jako čtyřiatřicetiletého Čecha, který v roce 1971 dostal v Německu politický azyl. Tento pražský rodák utekl do Západního Německa kvůli sovětské invazi v roce 1968. Po třech letech čekání v táboře v Zirndorfu se stal legitimním politickým uprchlíkem. Našel si práci jako taxikář ve Frankfurtu. V roce 1976 však byl zatčen a odsouzen za povolení matic na předních kolech dvou aut. Šlo o taxikářskou pomstu nebo nějaký politický podtext? To nikdo neví, protože motiv trestného činu nebyl nikdy objasněn.
Od roku 1981 žil Charva ve Frankfurtu, kde si našel práci jako hlídač. Kromě toho, že byl členem místního střeleckého klubu, kde legálně získal dvě zbraně, věnoval se po nocích psaní na psacím stroji a studiu chemie a matematiky. Jeho velkým snem bylo stát se učitelem, což se mu asi vzhledem k nucené migraci do Německa nepodařilo. Motiv jeho teroristického útoku na školu v Eppsteinu však zůstává neznámý dodnes.
Oběti útoku Karla Charvy připomíná u školy v Eppsteinu pamětní deska.
Zdroje informací:
https://murderpedia.org/male.C/c/charva-karel.htm
Podobné články
Doporučujeme
Jan Fiedler
