Co stojí za úpadkem Strany zelených?
Letošní kampaň Strany zelených se objektivně příliš nepovedla, jelikož byla poměrně nevýrazná a zaměřovala se na témata, která bohužel oslovují jen studenty genderových studií a jiných humanitních pseoudooborů, což je bezesporu trochu málo. Zlaté časy, kdy Zelené vedl Ondřej Liška, jsou ty tam a Matějovi Stropnickému se bohužel nepovedlo navázat na podobnou vlnu, kterou do strany vnesl jeho předchůdce, který Zelené přiblížil mnohem širší voličské skupině. Zakazovat lidem létání na dovolenou a řešit, jestli má člověk pět nebo deset pohlaví opravdu nebyla od mladého Stropnického skvělá taktika. Třetí záchod pro nerozhodnuté pohlaví v restauracích opravdu nepotřebujeme a poslouží tak možná k tomu, že do něj Zelení po volbách spláchnou svůj někdejší potenciál.
Současný program Zelených přitom působí pozitivně a je plný rozumných a logických návrhů, se kterými by snad nikdo nemohl nesouhlasit. Jde například o zvýšení investic do vzdělání, lepší zacházení s ornou půdou, digitalizaci státní správy, prosazení šetrnějšího chovu zvířat, zastavení ničení krajiny povrchovými doly či zvýhodnění cen zdravých potravin. Ve straně navíc kandidují poměrně schopní lidé s politickými zkušenostmi, což se například o jiných stranách s daleko většími preferencemi (koukáme se na vás a váš kompars pane Okamuro) říct nedá. Problém u Zelených je ale v horší prezentaci a Matěj Stropnický není taková osobnost, aby dokázala zaujmout veřejnost. To pozitivní nedokáží Zelení k lidem dostat a budují si image vyhrocených bojovníků za politickou korektnost, což ocení tak možná umínění členové strany a úzký okruh podporovatelů.
Jediné, čeho Stropnický dosáhl ve své volební kampani, bylo to, že oznámil, že je gay, a že má přítele. Moc lidí to samozřejmě nepřekvapilo a místo uznání ze strany homosexuální menšiny se dočkal pouze posměšků, že to se stranou Zelených dotáhl na 4 %. Coming out je sice fajn, ale nikoho v dnešní době příliš nezajímá, Matěji.
Zelení chtějí více žen v předvolebních debatách
Vrcholem kampaně Zelených bylo tento týden poukazování na sociálních sítích, kolik žen reprezentovalo jednotlivé strany v předvolebních debatách České televize. Samozřejmě, že Zelení poslali do diskuze žen nejvíc. Objevilo se jich tam 5, zatímco Česká pirátská strana tam neposlala ani jednu. U Miloslava Roznera z SPD si však nejsme jisti, zdali je muž, nebo žena, protože z něj nevypadla v podstatě ani jedna věta, která by definovala jeho pohlaví. Byly to z jeho strany spíše jakési bezpohlavní povzdychy a neurčité shluky slov, které dokáží rozpoznat jen voliči Svobody a přímé demokracie. Ve finále by se jako ono pověstné genderově korektní TO mohl tento neurčitý zmatený tvor Zeleným docela líbit a mohl by představovat onen pověstný most na překonání neshod mezi znesvářenými stranami.
Celou tuto zelenou facebookovou kampaň doprovázely vášnivé diskuze ze stran hysterických feministek, které kritizovaly jednotlivé strany za nedostatek rovnoprávnosti v politice. Do internetových debat tradičně vstoupili i řady trollů. „Správně! Stejně nespravedlivé je zastoupení žen mezi rockovými kytaristy a bubeníky, pivovarskými sládky a tankisty. I stupátka popelářských vozů by rozkvetla, kdyby na nich stálo více žen. Přitom není důvod, proč by žena měla hůř ovládat trsátko, paličky a lauf. Kroucení popelnicemi směrem k vozu by dostalo úplně jiný rozměr. Disproporce zastoupení mužů a žen v těchto povoláních je určitě způsobena převládajícím mužským pohledem na svět. Je kastrovaný popelář ještě popelář, nebo popelářka?“ glosuje diskutér Jan Kebza kontroverzní příspěvek Zelených.
A zde Okamura útočí na Piráty kvůli drogám, ale přitom sám ve své knize navrhuje legalizaci.