Stephen Hawking

Stephen William Hawking (1942 - 2018) byl britský teoretický fyzik, jeden z nejznámějších vědců 20. století. Věnoval se zejména kosmologii a výzkumu černých děr, bestsellerem se stala jeho populárně naučná kniha Stručná historie času.
Život s vědou
Narodil se v anglickém Oxfordu a již na střední škole vynikal svými znalostmi. Ještě před složením maturitní zkoušky požádal o přijetí na Oxfordskou univerzitu a byl přijat. Zapsal se na studium fyziky a patřil k nejlepším studentům. Posléze přidal ještě studium kosmologie na univerzitě v Cambridgi.
Po dokončení studií vyučoval matematiku a od roku 1979 se stal profesorem matematiky v Cambridge, což je stejná pozice, jakou v minulosti tamtéž zastával i Isaac Newton. Pracoval na základních zákonech fungování vesmíru a dokázal, že podle Einsteinovy obecné teorie relativity začíná čas a prostor ve velkém třesku a končí v černých dírách. Rovněž dokázal, že černé díry nejsou "tak úplně černé", neboť emitují záření, aby se postupně zmenšovaly a nakonec zanikly.
Život s nemocí i slávou
Stephen Hawking se stal světovou celebritou díky svým knihám určeným pro laiky a širokou veřejnost. Stejně tak kvůli své vrozené nemoci, jež jej upoutala na vozík a připravila o hlas.
Stephen Hawking trpěl amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), která napadá nervový systém a způsobuje ochrnutí celého těla. Od roku 1968 se tak pohyboval pouze na vozíku. Když později přišel o hlas, komunikoval s veřejností pouze díky speciálně navrženému počítači.
Přestože mu lékaři diagnostikovali chorobu v jeho 21 letech a předvídali mu maximálně tři roky života, přežil Hawking jejich předpovědi o dalších 52 let! Byl však plně odkázán na pomoc ostatních. Přesto o sobě Hawking hovořil jako o šťastlivci, protože namísto času stráveném přednášením a opravami studentských prací se mohl ve svých myšlenkách plně soustředit na přemýšlení o nových teoriích.
Mnoho lidí si pamatuji Hawkinga jako autora populárně naučných knih, zejména jeho Stručné historie času, Vesmíru v kostce či Ilustrované teorii všeho. V těchto knihách podával vědecké teorie a objevy srozumitelným jazykem a většinou bez složitých rovnic.
Za své dílo by mnohokrát oceněn. Vyznamenala jej Královská astronomická společnost, Papežská akademie věd či Národní akademie věd USA.
Odraz v kultuře
Protože měl Hawking rád ironii a sarkasmus, nevyhýbal se televizním a filmových výstupům, v nichž zobrazoval sám sebe. Zahrál si tak například hologram v jedné z epizod Star Trek: Nová generace. Objevil se také v seriálu Simpsonovi a opakovaně si zahrál v seriálu Teorie velkého třesku.
Jeho počítačem syntetizovaný hlas je součástí dvou skladem rockové skupiny Pink Floyd.
V roce 2014 o něm vznikl životopisný snímek Teorie všeho. Herec Eddie Redmayne, který ve filmu ztvárnil Hawkinga, získal za svůj výkon Oscara.

 Martin Miko
Martin Miko
 Kateřina Horáková
Kateřina Horáková

 Arian Ebrahimi
Arian Ebrahimi

 Jan Palička
Jan Palička Radka Pružinová
Radka Pružinová