Pizzarova past

Když incký císař Atahualpa a jeho muži vpadli do nastražené pasti a odmítli přijmout křesťanství a krále Karla V. za svého panovníka, zahájil Pizarro a jeho skupina 200 mužů palbu na neozbrojené Inky. Pizarrovi muži Inky zmasakrovali, císaře Atahualpu zajali a v následujících momentech se jej snažili donutit konvertovat ke křesťanství.

Pizarrovi muži zmasakrovali všech 5 000 Inků za pouhou hodinu. Z celé skupiny Španělů jen Pizarro sám utrpěl zranění: pořezal se na ruce, když zachraňoval Atahualpu před jistou smrtí.

mohlo by vás zajímat

Díl I.: První křížová výprava: „Bůh si to žádá!“ pronesl papež Urban II. a vyzval křesťany k dobytí Svaté země

Místnost plná zlata

Pizarro si totiž uvědomil, že Atahualpa bude zpočátku cennější živý než mrtvý, a tak si císaře ponechal v zajetí, zatímco plánoval převzetí jeho říše. V reakci na to Atahualpa apeloval na chamtivost svých věznitelů a nabídl jim výměnou za své osvobození místnost plnou zlata a stříbra.

Pizarro souhlasil, ale po obdržení výkupného Pizarro Atahualpu předvedl před soud na základě obvinění z podněcování vzpoury. V té době už Atahualpa sehrál svou roli při pacifikaci Inků, zatímco Pizarro si zajišťoval moc, a Pizarro ho tak považoval za postradatelného.

mohlo by vás zajímat

Dobytí Svaté země: Po proniknutí do Jeruzaléma křižáci zmasakrovali tamější muslimské a židovské obyvatelstvo

Konec incké říše

Atahualpa měl být upálen na hranici, Španělé věřili, že je to vhodná smrt pro pohana, ale na poslední chvíli Valverde nabídl císaři milost, pokud konvertuje ke křesťanství. Atahualpa totiž věřil, že jeho tělo musí zůstat nedotčeno, aby se jeho duše dostala do nebe. Nakonec se tedy podvolil, načež byl nakonec popraven uškrcením. Bylo to dne 29. srpna roku 1533.

Boje mezi Španěly a Inky pokračovaly ještě dlouho po Atahualpově smrti, protože Španělsko upevňovalo svá dobytá území. Pizarrovo vítězství u Cajamarky však fakticky znamenalo konec incké říše a začátek evropské kolonizace Jižní Ameriky.

Zdroj: History, Wikipedia