Počátek letectví
V dubnu 1911, osm let poté, co Američané Wilbur a Orville Wrightovi uskutečnili první let samonosného letadla těžšího než vzduch, byl v Larkhillu v hrabství Wiltshire zformován letecký prapor britských armádních královských ženistů. Prapor se skládal z letadel, vzducholodí, balonů a „draků“ s lidskou posádkou. V prosinci 1911 zřídilo britské námořnictvo Královskou námořní leteckou školu v Eastchurch v Kentu. V květnu 1912 byly oba tyto sbory začleněny do nově vytvořeného Královského leteckého sboru, který zřídil novou leteckou školu v Upavonu ve Wiltshiru a vytvořil nové letecké eskadry. V červenci 1914 vedly specializované požadavky námořnictva k vytvoření RNAS.
O měsíc později, 4. srpna, vyhlásila Británie válku Německu a vstoupila do první světové války. V té době měl RFC 84 letadel a RNAS 71 letadel a sedm vzducholodí. Ještě téhož měsíce byly čtyři perutě RFC vyslány do Francie na podporu britských expedičních sil.
První světová válka
Během následujících dvou let převzalo Německo díky technologiím, jako byl ruční kulomet, vedení v letecké strategii a Anglie trpěla nálety a frustrací v oblacích z německých leteckých es, jako byl Manfred von Richthofen, známý jako "Rudý baron". Opakované německé nálety vedly britské vojenské stratégy k tomu, aby prosadili vytvoření samostatného ministerstva letectví, které by provádělo strategické bombardování proti Německu. Dne 1. dubna roku 1918 tak vzniklo Královské letectvo (RAF) spolu s ženskou odnoží služby, Women's Royal Air Force. Toho dne stíhačky Bristol F.2B z 22. perutě provedly první oficiální mise RAF.
Do konce války v listopadu 1918 získalo RAF vzdušnou převahu na západní frontě. Početní stav RAF v listopadu 1918 činil téměř 300 000 důstojníků a letců a více než 22 000 letadel. Na začátku druhé světové války, v září 1939, se operační síla RAF v Evropě snížila na přibližně 2 000 letadel.
Druhá světová válka
V červnu 1940 padly západní demokracie kontinentální Evropy jedna po druhé a Británie zůstala v odporu proti nacistickému Německu osamocena. Nacistický vůdce Adolf Hitler plánoval invazi do Británie a v červenci 1940 nařídil svému silnému letectvu, Luftwaffe, aby v rámci příprav zničilo britské přístavy podél pobřeží. V prvních týdnech bitvy o Británii kladli letci RAF zuřivý odpor, což vedlo velitele Luftwaffe k rozhodnutí, že zničení britské letecké flotily bude postaveno do čela německé ofenzivy. Pokud by se Němcům podařilo zlikvidovat RAF, mohli by zahájit invazi podle plánu na podzim.
Během následujících tří měsíců však RAF úspěšně odolávala masivní německé letecké invazi, přičemž se spoléhala na radarovou technologii, obratnější letadla a mimořádnou statečnost. V bitvě o Británii sehráli svou klíčovou roli také čeští letci. Na každé sestřelené britské letadlo připadaly dva zničené letouny Luftwaffe. V říjnu Hitler odložil německou invazi na neurčito a v květnu 1941 bitva o Británii skončila. Britský premiér Winston Churchill o pilotech RAF prohlásil: "Nikdy na poli lidských konfliktů nevděčilo tolik lidí za tak mnoho tak malé hrstce". Na konci války v roce 1945 činil početní stav RAF téměř jeden milion příslušníků. Později byl tento počet snížen a ustálil se na přibližně 150 tisících.
Zdroj: History, Wikipedia