fb pixel Osmnáct let strávených na letišti: Podle příběhu íránského uprchlíka byl natočen film Terminál – G.cz
Vyhledávání

Osmnáct let strávených na letišti: Podle příběhu íránského uprchlíka byl natočen film Terminál

Zdroj: Wikimedia Commons/Saint Martin, CC BY-SA 3.0

Ve filmu Terminál s Tomem Hanksem to vypadá jako velká legrace, ale představte si, že byste museli strávit dlouhých 18 let na letištním terminálu. Kvůli byrokracii by vám život utíkal mezi prsty. Íránský uprchlík Mehran Karimi Nasseri by o tom mohl vyprávět.

Martin Miko
Martin Miko 22.5.2024, 14:31

Terminál podle skutečné události

Viktor Navorski přistává po dlouhém letu v New Yorku. Mezitím však v jeho rodné zemi Krakózii proběhl vojenský převrat. Nesmí vstoupit na území USA a musí se dočasně usídlit na Kennedyho letišti v NY. Ale na jak dlouho? Dny se mění v týdny a Viktor se stále nachází v byrokratické pasti, ze které není uniku.

Pokud jste mezi srpnem 1988 a červencem 2006 navštívili pařížské letiště Charlese de Gaulla, je dost možné, že jste prošli kolem íránského uprchlíka Mehrana Karimiho Nasseriho. Na první pohled mohl vypadat jako další cestující čekající na svůj let. Ve skutečnosti však nemohl letiště opustit neuvěřitelných osmnáct let. Kvůli komplikacím se zákony a nedostatku potřebných dokumentů mu úředníci neumožnili vstoupit na francouzskou půdu. Nasseri tak žil v terminálu, kde strávil roky v limbu, jeho život se zastavil v prostoru mezi odlety a přílety, zatímco svět kolem něj plynul dál. Není divu, že se z jeho neuvěřitelného životního příběhu stal námět na film.

Nasseri se narodil v roce 1946 v Íránu. Jeho matka byla skotská zdravotní sestra. On v polovině 70. let krátce studoval ve Velké Británii. O deset let později se rozhodl do Británie vrátit, což bylo začátkem jeho komplikovaného příběhu. Podle původní verze Nasseriho příběhu mu v Íránu hrozilo vězení kvůli účasti na protivládních demonstracích. Požádal tedy o politický azyl, který mu byl přiznán až po čtyřech letech. Tento status mu umožnil zažádat o evropské občanství. Díky britskému původu své matky se dostal do Belgie, kde strávil čtyři roky, ale stále se toužil dostat do Anglie.

V roce 1988 Nasseri nastoupil do letadla s cílem dostat se do Londýna, ale při mezipřistání v Paříži mu někdo ukradl osobní dokumenty. Tento problém zjistil až při pasové kontrole na letišti Heathrow v Anglii. Úředníci ho proto okamžitě poslali zpět do Francie. Po příletu do Paříže byl zadržen policií, která ho nakonec propustila. Ačkoli legálně vstoupil na pařížské letiště, nemohl ho legálně opustit. Nasseri se ocitl v pasti, nemohl ani dál cestovat, ani se vrátit. Terminál číslo 1 se stal jeho domovem i celým světem. Se svými zavazadly strávil roky čtením, studiem ekonomie, psaním deníku, kouřením cigaret Pall Mall a návštěvami McDonalds. Umýval se na pánských toaletách a své oblečení pravidelně posílal do čistírny. Jeho situace upoutala pozornost mezinárodních médií, což mu přineslo četné návštěvy a podporu. Často dostával povzbudivé dopisy a peněžní poukázky od lidí z celého světa, což mu v podstatě zachránilo život.

Nasseriho případ nakonec převzal francouzský právník Christian Bourguet, který požádal Belgii, kde Nasseri strávil čtyři roky, aby mu vydala nové dokumenty. To však nebylo možné, protože Nasseri by si pro ně musel přijet osobně a belgické právo neumožňuje uprchlíkům opakovaný návrat do země. Navíc se ukázalo, že Nasseriho původní verze o problémech v Íránu nebyla pravdivá. Po dlouhých jednáních belgická vláda nakonec udělala výjimku. V roce 1999 mu poslali dokumenty poštou spolu s povolením k pobytu. „Nasseri nebyl šťastný,” řekl jeho právník. „Myslel si, že ty dokumenty jsou falešné.” Bourguet byl z toho téměř v šoku. Po deseti letech tvrdé práce Nasseri odmítal opustit terminál, i když byl konečně volný.

Zdá se, že během těch dlouhých let u Nasseriho došlo k rozvoji psychické poruchy. Postupně začal měnit svou identitu. Tvrdil například, že mu britské úřady na začátku osmdesátých let poskytly novou identitu a titul, a že se jmenuje sir Alfred Mehran. Později prohlašoval, že není Íránec, ale Švéd, který se do Íránu dostal ponorkou. V roce 2006 musel letiště opustit kvůli zdravotním potížím, byl hospitalizován a ujal se ho Červený kříž. Mehran Karimi Nasseri získal více než čtvrt milionu dolarů za práva na svůj příběh. Kromě dokumentů a knih o něm byl natočen film Terminál, v němž hlavní roli ztvárnil Tom Hanks. Nasseri po krátkém období slávy zmizel z veřejného života. Říká se, že díky dostatečným finančním prostředkům se po dvou desetiletích konečně dostal do Velké Británie, kde se usadil a získal britské občanství. Takže nakonec vše dobře dopadlo.

V roce 2022 Mehran Karimi Nasseri zemřel.

Zdroje informací:

https://www.theguardian.com/world/2022/nov/23/terminal-man-lived-in-paris-airport-18-years-ill-never-forget-weeks-with-him

https://en.wikipedia.org/wiki/Mehran_Karimi_Nasseri

https://www.nytimes.com/2022/11/13/world/europe/mehran-karimi-nasseri-dead.html

Podobné články

Doporučujeme

Další články