Cyklus „Dětské hry“ je v podstatě taková ilustrovaná encyklopedie her a zábavy dětí ve středověku. Její autor, Pieter Brueghel starší, v rámci tohoto cyklu vypodobnil více jak 200 dětí a účastnil se s nimi více než stovek jejich her. I po téměř půl tisíciletí hrají děti mnohé z nich dodnes.
Dodnes mají hypnotickou moc i Brueghelovy obrazy, a to díky množství postav a detailů, do kterých se lze libovolně dlouho nořit a podrobněji je zkoumat. Jenže ne každý na to má asi dost trpělivosti a soustředění. Takže někteří jeho obrazům vyčítali, že jsou chaotické, neuspořádané, prostě takovej „bruegel“, z čehož vzniklo slovo „brajgl“. Pojďme se jím trochu prohrabat.
 
1. Hra na svatbu. Děti napodobovaly dospělé, kteří o svatojánské noci (letním slunovratu) uzavírali ‚čarodějnické svatby‘.
  
  
 
2. Jízda na dřevěném žbrlení
 
3. Hra na rytířský turnaj, při níž se děti přetahovaly o pásek
 
  
  
4. Skákání žabáků přes ‚živé kameny‘
 
5. Nalevo – roztáčení sukní, nahoře – šplh na strom, vpravo – bocce neboli petanque, dole – „Koho si vyberu?“ – hra, při níž si dívka vybírá své ‚miminko‘ ze skupiny dětí schovaných pod dekou
 
6. V popředí – závod s hnacími obručemi, v pozadí – hučení do díry v sudu
  
  
 
7. Prohazování čepic mezi nohama rozkročeného kamaráda
 
8. „Nohama nad zemí “ – středověká verze hry na babu
 
  
  
9. „Ďáblův ohon“ neboli „had“, dnes též „vláček“
 
10. Jízda na sudu
 
11. Jízda na dřevěném koni, hra na flétnu a bubínek, honění káči
  
  
 
12. Hra na „slepou bábu“
 
13. Hra na turnaj, vpravo „bouchni krtka“
 
  
  
14. Vlevo – vzpěračská hra, nahoře – balancování s klackem na prstu, dole – gymnastika na ‚kladině‘
 
15. Pouštění stuhy po větru, vpravo ‚hra na lanovku‘ – tahání košů po provaze
 
A tady se ještě podívejte na 10 nejbarevnějších obrazů Prahy, po kterých by se cizinci utloukli, ale bavit budou i vás.