Psal se 9. květen roku 1978, když bylo v centru historického Říma nalezeno na zadním sedadle auta tělo bývalého italského premiéra Alda Mora, prostřílené kulkami. Dne 16. března byl unesen teroristy z Rudých brigád po krvavé přestřelce poblíž svého domu na předměstí. Italská vláda odmítla vyjednávat s touto krajně levicovou skupinou, která po četných výhrůžkách Mora 9. května popravila. Byl pětinásobným italským premiérem a byl považován za jednoho z hlavních kandidátů na italského prezidenta ve volbách, které se měly konat v prosinci.
Aldo Moro
Aldo Moro byl mnohými považován za nejschopnějšího italského politika po druhé světové válce. Jako centristický vůdce Křesťanskodemokratické strany byl v 60. a 70. letech pětkrát předsedou vlády a prosazoval spolupráci mezi různorodými italskými politickými stranami. Když v roce 1963 sestavoval svůj první kabinet, zahrnoval do něj i některé socialisty, kteří se tak poprvé po 16 letech podíleli na italské vládě. Moro byl naposledy premiérem v roce 1976 a v říjnu 1976 se stal předsedou křesťanských demokratů.
Dne 11. března 1978 pomohl ukončit vládní krizi, když vytvořil parlamentní koalici mezi komunistickou stranou a dominantními křesťanskými demokraty. O pouhých pět dní později bylo Morovo auto napadeno desítkou ozbrojených teroristů z Rudých brigád. Jeho pět strážců bylo zabito a Moro byl unesen a odvezen na tajné místo. Dne 18. března vydala Rudá brigáda komuniké, v němž se přihlásila k odpovědnosti za únos a uvedla, že Moro bude podroben "lidovému soudu".
Rudé brigády
Organizace Rudé brigády, kterou v roce 1970 založil Ital Renato Curcio, používala bombové útoky, atentáty, únosy a bankovní loupeže jako prostředek propagace komunistické revoluce v Itálii. Italská komunistická strana, která podporovala demokracii a účastnila se jednání parlamentu, teroristické Rudé brigády odsoudila a organizace obvinila komunistickou stranu, že je loutkou buržoazie. Renato Curcio a dalších 12 členů Rudé brigády byli v době únosu Mora souzeni v Turíně a soudní řízení bylo po jeho únosu jen krátce zastaveno.
Italská vláda odmítla s únosci vyjednávat s tím, že by takový krok podkopal stát a uvrhl Itálii do chaosu. Někteří kritici obviňovali křesťanské demokraty, že podlehli tlaku komunistické strany, jejíž představitelé byli proti dialogu s Rudými brigádami ještě důrazněji. Policie a armáda zatkla stovky podezřelých teroristů, prohledávala zemi a hledala "lidové vězení", kde byl Moro držen, ale nepodařilo se jí najít žádné pevné stopy.
Vražda
Ve dnech 19. března a 4. dubna byly doručeny dopisy, které Moro zřejmě volně napsal a v nichž žádal vládu o vyjednávání. Vláda se pokusila o tajná jednání, ale 15. dubna Rudé brigády tato jednání odmítly a oznámily, že Moro byl v lidovém procesu shledán vinným a odsouzen k trestu smrti. Hrozby popravou nikam nevedly a 24. dubna teroristé požadovali propuštění 13 členů Rudé brigády zadržovaných v Turíně výměnou za Morův život. Dne 7. května poslal Moro své ženě dopis na rozloučenou: "Řekli mi, že mě za chvíli zabijí, naposledy Tě líbám." O dva dny později bylo jeho tělo nalezeno na Via Caetani, 300 metrů od sídla křesťanských demokratů a 200 metrů od sídla komunistické strany.
Podle přání, které Moro vyslovil během svého únosu, nebyli na jeho pohřeb pozváni žádní italští politici. Během následujícího desetiletí bylo zatčeno mnoho vůdců a členů Rudé brigády a organizace byla značně oslabena.
Podobné články
Martin Miko
Doporučujeme
